Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

V zaměstnání bylo deset kolegů identifikováno antigenními testy jako pozitivní, byli posláni domů a čekali na další PCR test, který pak měli negativní. Jak mají být placeni po dobu, než se mohli vrátit do práce. Zaměstnavatel po nich chce, aby si vzali neplacené volno, sick day, dovolenou nebo nemocenskou 60 %. Nemají nárok na tu zvýšenou nemocenskou, když je to nepřítomnost z důvodu pozitivity i když falešné?

Odpověď:

V době, kdy není ověřeno PCR testem, zda je zaměstnanec pozitivní nebo není, tak mu žádný lékař nenapíše neschopenku. eNeschopenky se dnes vydávají pouze z důvodu karantény nebo izolace. Zajištění testování je uloženo zaměstnavatelům, protože výhradně zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a také výhradně jen zaměstnavatel nese veškeré náklady s tím spojené (to vyplývá z ustanovení § 101 zákoníku práce). Z toho důvodu také zaměstnavatel nemůže po zaměstnancích chtít, aby si vzali neplacené volno. Je to překážka na straně zaměstnavatele podle § 208, při které má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

K tomu závěru docházím po praktických zkušenostech s podobnou situací, a to situací, která vzniká v případě, kdy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci, aby se podrobil kontrole, zda není pod vlivem návykové látky. U návykové látky také trvá dokonce v některých případech i 14 dnů než je znám výsledek testu a v těch případech také zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, protože on chtěl, aby se zaměstnanec podrobil testu. A zde má zaměstnavatel přímo povinnost testovat zaměstnance, tak také musí nést všechny náklady s tím spojené.

Ohledně sicks day záleží, co má zaměstnavatel k jeho poskytování stanoveno ve vnitřním předpise nebo co má dohodnuto v kolektivní smlouvě. Teoreticky by se sicks day na tuto situaci hodil dobře, ale záleží na podmínkách, za jakých je sjednán nebo stanoven.