Plátci DPH podávají na finanční úřad daňové přiznání a kontrolní hlášení jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí. Ne každý může být čtvrtletním plátcem, byť to má nesporné – především administrativní – výhody.
V České republice je v současnosti více než půl milionu subjektů, jež pravidelně odvádějí daň z přidané hodnoty. Téměř 45 procent plátců DPH představují společnosti s ručením omezeným, jen o něco méně je podle statistik společnosti Bisnode fyzických osob s živnostenským oprávněním.
Měsíčních plátců je zhruba dvojnásobné množství než kvartálních, kteří nicméně převažují u živnostníků. Souvisí to především s výší ročního obratu (viz níže) a také datem registrace k DPH.
Po registraci jste měsíčním plátcem
Zdaňovacím obdobím pro ty, kteří pravidelně platí DPH, je tedy nejčastěji kalendářní měsíc. Každý, kdo se k dani zaregistruje, se stává měsíčním plátcem automaticky.
„Za splnění určitých podmínek a po určité době se lze stát čtvrtletním plátcem, což vám může přinášet jisté výhody včetně administrativních. Daň odvádíte státu až po třech měsících, povinná přiznání, hlášení a podobně podáváte čtyřikrát namísto dvanáctkrát za rok,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.
Zdaňovací období je doba, za kterou pravidelně finančnímu úřadu podáváte:
- daňové přiznání k DPH
- kontrolní hlášení
- souhrnné hlášení (jen někteří)
- odvádíte DPH.
a to vždy nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období
„Přejít na čtvrtletní zdaňovací období můžete až na výjimky nejdříve třetí rok po registraci, pokud váš obrat nepřesáhl 10 milionů korun a nejste nespolehlivým plátcem,“ popisuje Dvořáček.
Měsíční plátce se tedy může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:
- jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 milionů korun,
- není nespolehlivým plátcem
- není skupinou
Změnu jednoduše oznámíte berňáku
Pokud se rozhodne pro změnu a splňuje uvedené podmínky, oznámí to podnikatel berňáku nejpozději do konce ledna příslušného kalendářního roku. Pokud termín nestihne, musí si opět minimálně rok počkat.
V daňovém přiznání k DPH za prosinec lze změnit zdaňovací období na příští rok prostým vyplněním příslušného kódu (do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“). Změna je možná vždy jen od ledna.
K dispozici jsou dva kódy:
- Q – pokud se měsíční plátce rozhodl, že bude pro následující kalendářní rok čtvrtletním plátcem (splní-li výše uvedená kritéria)
- M – pokud se čtvrtletní plátce chce stát pro následující kalendářní rok plátcem měsíčním (dobrovolně, nebo ze zákona, splnil-li příslušná kritéria).
Plátce, který v následujícím kalendářním roce své zdaňovací období nemění, kód nevyplňuje.
DPH: Provedeme vás labyrintem daňové legislativy
„Důvody hodné zvláštního zřetele“
O změnu na čtvrtletní zdaňovací období mohou podnikatelé zkusit požádat finanční úřad už rok po registraci. V některých případech jim berní úředníci vyhoví, a to z „důvodů hodných zvláštního zřetele“. Žádost ale musejí podat do konce října.
Postup je popsán v paragrafu 99a odstavec třetí. Na žádost není zvláštní formulář, oprávněnost vašeho požadavku zhodnotí správce daně.
„Mezi důvody hodnými zvláštního zřetele můžete zmínit například zvýšenou administrativu pro drobného živnostníka nebo nezvyšování či snížení obratu, kdy je vyšší pravděpodobnost, že budete splňovat kritéria pro kvartálního plátce i v budoucnu. Je ale čistě na rozhodnutí správce daně, zda vám vyhoví,“ upozorňuje právník Jiří Koukal. V praxi je takových případů minimum.
Příklad:
Pan Novák za rok 2018 poprvé překročil milionový obrat, v lednu následujícího roku se tedy zaregistroval k DPH a stal se automaticky měsíčním plátcem. Už v říjnu 2019 požádal o to, aby se mohl stát plátcem kvartálním, finanční úřad mu ovšem nevyhověl. V lednu 2021 už se ale mohl stát čtvrtletním plátcem ze svého rozhodnutí. Stačilo, když v daňovém přiznání na prosinec 2020 do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“ vyplnil kód Q.
Pokud je ovšem váš obrat za kalendářní rok vyšší než 10 milionů korun, musíte nadále plnit své povinnosti jednou měsíčně (případně musíte přistoupit ke změně, byl-li jste plátcem čtvrtletním).
Změna pravidel a kontrolní hlášení
Pokud je váš obrat za předešlý rok například mezi 2 až 10 miliony korun a povinnosti vůči správci daně plníte kvartálně, můžete si samozřejmě měsíční zdaňovací období zvolit dobrovolně.
To, že přiznání podáváte bud jednou měsíčně nebo jednou za kvartál, platí od roku 2011. Od ledna, respektive února 2016 navíc s vyplněným kontrolním hlášením.
Do konce roku 2012 ovšem platila jiná pravidla – nově zaregistrovaný subjekt se stával automaticky čtvrtletním plátcem a po překročení potřebného obratu – nebo i z vlastního rozhodnutí – se stal plátcem měsíčním.
Kontrolní hlášení podávají všichni, ti, kteří dodávají zboží za hranice (a to osobám či firmám, jež jsou registrované k dani v jiném státě EU) odevzdávají také takzvané souhrnné hlášení. Podrobnosti si přečtěte v paragrafu 102 zákona o DPH.
Firmy vs živnostníci
Pozor! Právnické osoby podávají kontrolní hlášení každý měsíc, a to vždy do 25. dne měsíce následujícího, pokud tento den nepřipadá na víkend. Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení podle určeného zdaňovacího období.
Ten, kdo se tedy k DPH zaregistruje v lednu, musí daňové přiznání i kontrolní hlášení odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu).
Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáte letos daňové přiznání nejpozději do pondělí 26. dubna, pondělí 26. července, pondělí 27. září, a konečně za čtvrté čtvrtletí 2021 do úterý 25. ledna 2022.
To, jak často podnikatelský subjekt DPH platí, ovlivnila změna pravidel před deseti lety. „Pokud se plátci DPH registrovali v roce 2011 nebo dříve, zůstalo jim automaticky čtvrtletní zdaňovací období. Pokud jsme se za plátce DPH zaregistrovali v roce 2012, museli jste zachování čtvrtletního zdaňovacího období oznámit správci daně,“ uvádí Generální finanční ředitelství. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.
Zdaňovací období v insolvenci?
Zákon o DPH řeší i specifické situace, do kterých se mohou plátci daně dostat a které mají vliv na plnění jejich povinností. Jednu z nich popisuje paragraf 99b zákona o DPH.
Týká se insolvenčního řízení se subjektem, který DPH odvádí. „Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí,“ píše se v zákoně.
Pro následující období je (až do skončení insolvenčního řízení) zdaňovacím obdobím výhradně kalendářní měsíc. Na obratu ani dalších podmínkách v tomto případě nezáleží.
V zákoně je rovněž uvedeno, že plátce nemůže změnit zdaňovací období v kalendářním roce, který následuje po ukončení insolvenčního řízení. Musí si tedy opět minimálně dvanáct měsíců počkat.
Identifikovaná osoba není plátcem
Daň z přidané hodnoty platí i takzvané identifikované osoby. Jejich povinností ovšem není podávat pravidelně daňová přiznání a kontrolní hlášení
Identifikované osoby DPH pouze vykazují a odvádějí státu, nemají jako plátci nárok na odpočet daně na vstupu, ale mají přiděleno DIČ.
Přiznání podávají pouze v případě, že jim ve zdaňovacím období vznikne daňová povinnost a zapíší do něj jen přeshraniční plnění. Pokud nejste plátcem DPH ani identifikovanou osobou, přiznání nepodáváte.
Kdo a za jakých okolností se stává identifikovanou osobou
K tématu DPH na BusinessInfo.cz
Problematika DPH je velmi široká. Dalším detailům včetně reverse charge (přenesení daňové povinnosti), rad, jak si nárokovat odpočet na daň, jak postupovat, pokud se zapomenete registrovat včas, jaké jsou postihy a sankce při neplacení DPH a neplnění dalších povinností, jaká je administrativa spojená s hlášením daně, jaké výhody má evidovaní osob pro účely DPH (týká se zahraničního obchodu), se věnujeme v dalších textech, které najdete na stránkách BusinessInfo.cz.
Jakub Procházka
